Španělsko | Mozaika chutí podzimní Barcelony

Sedim na pláži a nechávám se zahřívat paprsky, které mě nabíjí energií. A tu budu rozhodně potřebovat pro moje další odhodlání. Rekapituluju si sled posledních událostí na mém tripu..

Cesta do Barci byla pro mě především studijní záležitostí. Nakonec víc než jsem si myslela. Poznání sebe sama, mých blízkých a mozaiky chutí a vůní, které Španělsko nabízí. Je to moje “srdcovka“, pravidelně se sem vracím. A musím říct, že na podzim je snad ještě krásnější. Dokonce poprvé jsem se vydrápala na kopec Montjuic, odkud je božský pohled na město. Vymetená obloha, 16stupňů – ideál. Absolvovala jsem nedělní mši, procházku po města, miluju jejich uličky a domy s okenicemi a balkóny...objevila skvělej bleší trh, okukolava skejťáky a místní streetart.

Nicméně mým cílem nebyly památky ani turistická centra dění, i když jsem jich pár stihla oběhnout. To bych zas nebyla já. :) Tentokrát mě moje návštěva vedla za gastronomií. Nedávno se mi zrodil geniální nápad v hlavě a já se rozhodla ho zrealizovat. Tapas bar. I můj konvenční a o 10let starší bratr se v něm zhlédl. A to přeci víš, Eri, že jsem pro něj vždy byla střeštiprdlo, kterýmu v ničem nedůvěřoval a připomínek a rad na mou osobu měl vždy přespříliš. Vidina našeho společného díla mě více než nadchla. A tak bylo logický se společně za poznáním tapas a španělských vín. Na té cestě mi opravdu záleželo, už jen pro upevnění našeho vztahu. Aby mě konečně bral jako dospělou osobu. Sebou jsme si každý přibalili doprovod – švagrovou a Ráďu, bez kterého jsem si celý projekt neuměla představit. To se nakonec ukázalo jako špatná volba. Udělal mi ostudu, jakou bych nečekala ani od svého ex, a to jsem byla zvyklá na mnoho situací… Zvažovala jsem, zda to veřejně rozvedu, ale moje zklamání je tak obrovské, že ho nechci veřejně ztrapňovat. Myslim si, že bohatě stačí, jak znemožnil on mě před mojí rodinou.. Před bráchou, který si musí myslet, kým se to obklopuju. Těžce nabitá důvěra se vypařila a já ji budu muset tvrdě znovu získat zpět. Bohužel dosud, můj drahý kamarád, nevyslovil jedinou omluvu a já nad nim tímto lámu hůl – nad naším přátelstvím.

Nicméně za ty 4 dny jsme ochutnali snad všechno. Uzavřela jsem domluvu s mým dodavatelem surovin, vyzkoušela si krájení jamónu, obešla různé druhy tapas barů, vybrala suroviny pro menu a inspirovala se designem interiérů i grafiky log barů.

Často jsem na tebe vzpomínala.. Například když jsem pila Rioju, ochutnávala pinchos, nakupovala na nejúžasnějším marketu ever. Ty bys to ocenila, ty seš parťák, který mi rozumí...

Jsem odhodlaná se nevzdat, proměnit sen v realitu a snad zase někdy mi brácha řekne: „Broučku,“ jako se tomu teď párkrát před výletem stalo. A dost, nebo budu zase brečet.