Uf, stihla jsem vše.

Poslední týden se vše sralo, co mohlo a tak nemůžu uvěřit, že jsem celá a zdravá na letišti. Posledních 6 dní bylo v hrozném presu a bylo toho tolik, co jsem potřebovala zařídit. Skolila mě chřipka, naštěstí pan penicilín odvedl svou práci dobře, uvařila jsem sváteční oběd pro mou rodinu, pak jsem poseděla s přáteli z Nižbora u svařáku. Bohužel během toho večera jsem si spláchla klíče (plastovou krabičku) od auta do záchodu v místní hospodě... Bizardnost nejvyššího kalibru. Kdybyste to chtěli vyzkoušet, vsadím cokoliv, že se vám to nepodaří. Bohužel náhradní klíč ani kódovací kartu jsem nevlastnila. Nevěřili byste, jak je složité tu zakódovanou truhlu otevřít. Dva dny jsem s tím strávila a vyšla mě ta "sranda" na 6.500. No fakt dáreček. Ponaučení?? Ano: 1. Nebrat klíče od auta do hospody, 2. Mít na nich přívěšek, 3. Udělat si náhradní klíč. Ponaučená jsem pokračovala ve zbylých hodinách v maratonu... vše předat v práci, kadeřník, banka a zubař. Bohužel se tato návštěva opět neobešla bez řezání dásně, ale nová korunka je na svém místě a tak jsme s maminkou mohly vyrazit na naši vánoční večeři. Ještě zbývalo zabalit. Třikrát jsem přebalovala, protože budu cestovat s krosnou na zádech. Nakonec odjíždím s dvanácti kily na zádech a je tady loučení. Poprvé jsem uronila slzy. První vánoce bez moji milovaný maminky. Dojatost na entou. Dala mi na cestu svůj šátek, který mě, dle jejích slov, má ochraňovat. Jde se nastupovat do letadla. Takže lup prášek na spaní a vstříc dobrodružství.

#klice #zachod #vanoce #vylet #zubarbanka #sileny #ponauceni #dojeti