Myanmar | Yangon - Tak tady teda nezůstanu...

MASAKR... první dojmy prostě masakr! Dášenko jako nevím jestli Myanmar byl dobrý nápad.

První den jsem vrazila do ulic Yangonu a cítila jsem se jako z jiné planety. Jako bych byla jediná bíla v širokém okolí, jediná kdo ma hole nohy a kdo nemá obličej pomatlaný nějakým bahnem. Prostě totální vetřelec... místňáci na mě koukali a usmívali se, ale pocit, že tu nemám co dělat mě naprosto pohltil!

Po několika minutách couraní po městě se na vyloženě nalepili dva kluci, vypadali spíš, že jdou ze školy, ale po asi půl hodině a několika random odbočeních mi byli pořád za zadkem! Nedalo mi to a tak jsem se zeptala co je, začali se mnou hodně slabou angličtinou komunikovat, ale na poznámky, že chci jít sama a ať za mnou nechodí nereagovali... naopak, řekli mi že jim je 16 a že tak chodí po městě. Několikrát vytáhli z kapsy kalkulačku a předstírali, že mají velmi důležitý telefonní hovor a ano, můžu tě ujistit, že to mobil opravdu nebyl! Další úskočný manévr byla kavárna, ale ani po půlhodině vysedávání a klábosení se ségrou přes messenger, se kluci nerozhodli odejit a čekali u dveří.

Tak jsem se rozhodla dojit do hotelu, kam se nedostanou a přestane je to bavit. A přesně tak, kluci zůstali stát u vchodu, tak jsem přátelsky zamávala na rozloučenou a vlezla do výtahu. Jenže když se dveře od výtahu otevřely v mém patře, kdopak tam nestál. Nechápu, zas ti kluci s dotazem, jestli je to moje patro a jaké mam číslo pokoje...

Tak to už jsem jen vytřeštěně zírala a dost jasně a vysvětlila, že tohle už je trochu moc. Zřejmě ani tomuhle nerozuměli a další dotaz už me úplně odzbrojil: "Můžeme za tebou v noci přijít?"

Moji odpověď "What? No!!!" asi nečekali! opravdu vypadali že mají na krajíčku a já teda vůbec nechápu o co tady šlo... byli to prostituti nebo já vypadám jako prostitutka, nebo si otypovávali pokoj, který můžou vykrást, nebo prostě jen viděli nějaký evropský porno a myslí si, že tenhle postup je normální...??

Utekla jsem do pokoje, zavřela, zamkla, zajistila řetízek na dveřích, ale jsem v šoku...

Jediné co mi teď běhá hlavou je, že tady teda nezůstanu!