top of page
Vyhledat

Cesta kolem světa za jeden večer

  • Dagmar Edelmanova Hard
  • 9. 2. 2017
  • Minut čtení: 2

Rok se s rokem sešel. Každoročně vyrážím s rodinou na tradiční ples Českých drah, kde je maminka zaměstnancem více než třicet let… Tvl, to to letí. Apropós, nepřehazuje vyhýbky, je v úseku účetních uzávěrek, tedy velká zodpovědnost padá na její hlavu a v tomto období se jen tak nezastaví. Navíc se tahle akce vždy váže datově k jejím narozeninám, takže o důvod víc si dát skleničku a zakřepčit. Je to také možnost, kdy si říkám: „ Dnes budu za dámu.“ Tento rok co bylo parádní, že doprovod mi dělal člověk, kterého mám moc ráda. Standa, spolužák, se kterým se znám 18let, jedla jsem mu svačiny a nějakou dobu byla jeho láskou. To vše jsme si už vyříkali a teď jsou z nás skuteční přátele. Mimochodem, moc tě, Eričko, pozdravuje..

Ples se nese vždy v nějakém duchu, letos to bylo Cesta kolem světa za jeden večer a my se na to řádně připravily.. Celé odpoledne jsme strávily u vizážistky Alice Hrozové (dělala např. Lídu Bárovou, seriál První republika a spolupracuje i s produkcemi z ciziny). Zlaté české ručičky. Já sem měla klasicky nové šatičky, jako každý rok, nerada se opakuji. Švagrová s maminkou byly taky krásné dámy. A naše doprovody? Perfektně nás doplňovaly. O catering se postaralo Zátiší a Cesta kolem světa za jeden večer mohla začít. Smáli jsme se, tančili, jedli a pili. A všeho hodně.. Víno vzalo za své a pomalu z decentní dámy začal vystrkovat rohy oblíbený ďáblík, kterého tak dobře všichni známe. Nejvíc jsme si užili show Michala Davida, což je typicky opilecká náladovka pro všechny v tomto stavu ))) Když ti řeknu, že jsem poslední půl hoďku před odjezdem běhala po Žofíně v kanadách, protože mě bolely utancované nožičky a ve finále jsem snědla kus ledové sochy mašinky, která vévodila u vchodu do budovy, těžko tomu uvěříš… Proto ti to odhalím ve videu, které natočil kamarád, jenž se tam za námi na chvilku zastavil. Nevim, kde se taková blbost zrodí v mé hlavě, opravdu bych chtěla robota na moje mozkové pochody, ale směju se tomu ještě teď. Super je, že si to nikdo nepamatuje, aspoň ne z rodiny… Brácha na tom byl podobně a vlastně všichni ostatní. Heslo večera, kterého jsem se při focení ujala zase jen já: "Střízlivý nás nedostanou!" vzalo za své.

Co dodat: „See you next year in Žofín!“

Comentários


Žijeme, cestujeme a s Vámi sdílíme naše dobrodružství a zážitky...
besties.cz
bottom of page