Java | Boroburdur

Ubytovala jsem se na kopci nad Yogyakartou, kam jsem se po úporných 11ti hodinách autobusem dostala za úplné tmy. Nejen, že už samotná cesta byla dost náročná, ale v polovině kopce si řidič autobusu usmyslel, že dál už prostě nepojede a tak mě i s kufrem vysadil na okraji silnice, uprostřed noci, tam, někde na Javě.

Měla jsem štěstí a všimla jsi mě skupinka teenagerů, kteří uměli anglicky a sehnali mi taxi, to už mě ty další dva kilometry dovezlo a já jsem za to byla opravdu vděčná (v přepočtu na dýško).

Tenhle kopec je vlastně aktivní vulkán Gunung Merapi (Hora Ohně), který je vyhledávaným cílem všech, kteří milují výhledy, ale to nebyl můj záměr pro tuhle zastávku.

Trvalo mi jeden den než jsem sehnala scooter, ale moje útočiště v odlehlé a klidné části města, mi poskytlo spoustu prostoru k relaxaci a nabrání nových sil, abych mohla druhý den vyrazit směrem, po kterém jsem toužila. V dopoledních hodinách jsem nasedla na svého oře, vybavená pitím, offline mapou a samozřejmě dlouhými kalhoty a jela směr Boroburdur. Budhistický klášter z 9tého století je opředený nejedním tajemným příběhem a mnoha konspiračními teoriemi, a proto jsem se těšila jako malá holka.

Jelikož jsem jela na scooteru a měla na výlet celý den, chtěla jsem se vyhnout nejrychlejší možné cestě, ale zároveň té nejšpinavější, což je místní “dálnice”. Proto jsem si projížděla maličkými uličkami a okukovala místní, až mi došlo, že už jsem dobré 2 hodiny na cestě a cíl stále v nedohlednu. Přibrzdila jsem u krajnice a začala zkoumat mapu v telefonu, zastavil vedle mě kluk v kožené bundě (bylo tak 35 stupňů) a vypadal jako by vypadl z amerického filmu. Byl to místňák jménem Alan, úsměv od ucha k ucha a asi už za mnou chviličku jel a čekal na svoji příležitost:) chvilku jsem si povídali a dala jsem mu svůj telefon, za to mě on vyvedl z džungle na místní dálnici:), abych se do cíle dostala co nejrychleji.

Vstup do areálu chrámu byl 25 dolarů, nad čímž jsem ani na chvíli nezaváhala. Pro nákup vstupenek máte dvě kasy, jednu pro místní a jednu pro turisty a za vstupní branou jsem se ocitla v zahradách Boroburduru. Byla jsem ráda, že jsem správně oblečená a nemusím si pronajímat šátky jako zbytek turistů, čímž jsem si tenhle zážitek mohla nerušeně vychutnat. Ten moment, kdy se přede mnou, po pár minutách chůze, objevil majestátní chrám, je něco tak magického a chcete si to nechat jen pro sebe. Stačilo mi se tady jen procházet, vymazat všechny turisty okolo, rozhlížet se do kraje, počítat těch 504 soch Budhy, osahat si stúpy, které mi pořád připomínají vánoční zvoneček. Nakouknout do každé skulinky. Místo jako stvořené k relaxaci, místo které ukrývá spoustu tajemství a stejně jako socha Budhy ve stupě, i ony zde zůstanou skryty na věky.

#boroburdur #java #indonesia #travel #budha #stupa #gunungmerapi #yogyacarta #alan