Azurové pobřeží: Aaaach!

Zklamané z Italů jsme odjížděly nesvé, co nás ještě může čekat ve Francii, o které je obecně známo, jak jsou nepřátelští vůči jakékoliv jiné národnosti, než je právě ta jejich.

Cesta nám utíkala rychle. Ubytování už jsme měly zajištěné v Cannes...tam je to od hranic s Itálií co by kamenem dohodil. Navíc jedete po dálnici 350m.n.m., která vám naskytne úchvatný pohled na pobřeží. Aaaach.

Vlastně citoslovce nadšení a údivu jsme vyslovovaly ve Francii pořád a na všechno.

Všude je tak čisto, že by se dalo jíst ze země. Naleštěné chodníky kolikrát tak klouzaly, že Daška málem několikrát upadla :) Ale žádné faux pas se nekonalo :)

Moře bylo trochu chladnější, ne jako v Asii ale oproti tomu, že zde máte také písek bylo neuvěřitelně čisté. Azurové vody dostály svého názvu doslova!

Francouzi byli gentlemani každým coulem. Nic není problém, úsměvy na tváři, výborně hovoří anglicky, splní vám, co na očích uvidí. Mají šmrnc, styl a navíc vás všichni zdraví. Když vejdete do místnosti, když o sebe zavadíte pohledem na ulici, nebo se střetnete zpoza rohu budovy a málem do sebe narazíte: „ Bonjour! Bonsoir!“

Po celou dobu jsme lítaly na obláčku nadšení, jak vše je zde perfekntí. Navíc francouzská kuchyně nabízí jednu delikatesu za druhou, a tak ústřice k snídani, cibulačka k obědu, pak makronky k svačince a šneci k večeři byli samozřejmostí. To vše spláchnuté provensálským vínem.

Pokud nebudete chtít cestovat autem, nebo sem přiletíte letadlem, máte možnost projet pobřeží ve vlaku TGV. Za pár eur se vám tak naskytne nádherný výhled a podíváte se i do dalších měst.

My Francii můžeme doporučit ve všech směrech na 1000%. A rozhodně není všem dnům konec, máme v plánu se sem vrátit.

Služby jsou adekvátní cenám, božská příroda, uklizeno, voňavo, chutno, a ti Frantíci...