Gibraltar | Město opic

Gibraltar jsem navštívila poprvé před třemi lety a líbilo se mi zde natolik, že jsem sem musela vzít na výlet i mé dva synovce. Jistě víte, že ačkoliv je Gibraltar na původním španělském území, patří Británii. Takže všechny britské prvky jako doubledecker, telefonní budky nebo měna jsou zde tradicí.

Děti viděly vše, na co se těšily, takže postupně...

Kde jinde se vám naskytne přejet letištní runway? Ano, právě zde, cesta do města vede jen jedna a to právě tudy... Nicméně všem doporučuji, nechat auto na parkovišti před celnicí, pasovou kontrolou, bývají zde hodinové kolony, my jsme se zdrželi "pohou" hodinu. Pak mě čekala zkouška z mých řidičských zdatností. Vzhledem k tomu, že rozloha města je opravdu minimální, je zde využit každý centimetr pevniny...Úzké uličky, přeplněné parkovací domy do posledního místa a spousty zákazů vjezdu, kdy děti trpělivě mlčely nebo navigovaly, matka syčela, vzdychala a řikala jen: "Ježiši Kriste!"

Kam můžete dojet po vlastní ose je Europa point, odkud je měřena nejkratší vzdálenost k Africe (24km). Vzhledem k počasí jsme měli možnost vidět marocké území...

Pak jsme konečně zaparkovali auto a šli na procházku městem.. Máte zde jednu hlavní třídu, kde je spousta obchodů. Vzhledem k tomu, že jste v bezcelní zóně, je zde výhodný nákup například alkoholu a cigaret. My jsme ale směřovali k městské lanovce. Tady nás čekala několika hodinová fronta na vstup (25eur za obousměrnou/os). Vyveze vás to pouze na jeden bod a nedostanete se tak dalším turisticky zajímavým místům, která nás zajímala. Takže jsme využili služeb místního průvodce. Ten má na svůj minibus povolení a vyjede tam, kam se jen tak nedostanete.. Navštívili jsme jeskyni sv. Michaela, která je na Rock of Gibraltar tou největší (celkem jich je 142). Na skále jsme dali několik zastávek na vyhlídky na město, přístav, Afriku. Naším největším zážitkem ovšem byly opice :). Legenda praví, že dokud na Gibraltaru budou opice, bude Gibraltar patřit Anglii. Přes dvěstě opic žije v 6skupinách a platí pro ně, co se o opicích říká... DRZÉ. Makaci si otevřou dvěře od minibusů, kradou lidem jídlo, věci, skočí vám za krk, jsou všude kam se podíváte... My jsme si mohli jednoho vzít a udělat si fotku na památku, takže i když se děti na ně strašně moc těšily, bály se pak v jejich přítomnosti udělat krok stranou.

Zážitek z tohoto výletu mají ale obrovský a to jim nikdo nikdy nevezme a použiji teď jejich slova při pohledu na město: "To je nádhera."