Prevence! Prevence! Prevence!

StartFragment

Jsem po operaci slepého střeva.

Může se Vám to zdát jako prkotina, ale narkóza se mnou zamávala víc, než bylo možné, tlak klesnul na několik dní na 59/90 (kéž by to byly míry, které jsem po čtyřdenním hladovění nezískala), a navíc ten šlahoun (dren), co vedl z podbříšku a odváděl "cosi" do "Chanelky", kterou potupně sebou nosíte v kapsičce od županu, mi taky nepřidal na kráse...

První operace byl pro mě šok! Ale co to bylo ve srovnání s životními osudy dvou žen, se kterými jsem sdílela pokoj na chirurgickém pooperačním oddělení. Veřejně se omlovám za to, jaký jsem cimprlich oproti těmto dvěma statečným padesátnicím!

Poslední večer, když jsme veděly, že se naše cesty rozejdou, a každá půjde na doléčbu domů, jsme po večeři zůstaly sedět na postelích a každá mi vyprávěla svůj příběh.

Šarka: 52let, diagnóza: rakovina prsu 4. stupěn, po chemoterapiích, ozařování 5.operace na modelaci uříznutého celého prsu

Renata: 55let, diagnóza: rakovina prsu 2.stupeň, po chemoterapiích, 1.operace uříznutí části prsu, čeká ji ozařování

Oběma zjistili nemoc při běžné preventivní prohlídce. Do začátku léčby tajily i před svými nejbližšími diagnózu. Jedna z nich přemýšlela dokonce o sebevrazdě, a to když jí sdělili, že šance na uzdravení je 50:50. Ačkoliv si byly cizí, neznaly se do tohoto týdne, došly ke stejnému závěru: do hlíny ještě nechceme, léčbu podstoupíme ( můžete ji totiž odmítnout a mít tak pár měsíců života). Rozhodly se bojovat, ačkoliv někdy jejich psychika a tělo odmítalo. Popisovaly mi detailně, co se jim odehrávalo v myslích, nad čím kdy konkrétně přemýšlely, jakou bolest cítily při sexu - protože chtěly plnit funkci manželky i nadále, i to jak se měnilo jejich tělo postupně během léčby...

Dnes přemýšlí ve skrze pozitivně, chtějí si užít každý den života, i kdyby měl být poslední.

Co mi vyrazilo dech a co jsem opravdu netušila, nemoc je, dá se říct, nevyléčitelná, přežívá prý pouhých 5%. A obě se tak shodly, že až se jim nemoc vrátí, už znovu léčbu nepodstoupí... to mi vehnalo do očí slzy, jim ne. Jsou s tím smířené... Apeluju tímto na všechny ženy, dívky. Choďte každý rok na preventivní prohlídky. Těch 800korun za to stojí! Protože kdyby se včas na nemoc nepřišlo, nemusely byste se dočkat ani léčby...

EndFragment