Výstava Manolo Blahnika nás na celé čáře zklamala!

O víkendu jsme konečně našly čas navštívit tak dlouho očekávanou výstavu obuvníka, mistra Manolo Blahnika (Manolo Blahnik – The Art of Shoes v Museu Kampa). Bohužel občas se tak stane, že když se na něco moc těšíte, tak to pak není dle představ... Tady bylo opravdu vše špatně.

Vstup 280 Kč/os. Oukeeeej, když je to ten Manolo...

Hned u pokladny máte dva texty o jeho životě, bohužel jsou v uličce, kde si je opravdu v klidu nepřečtete, protože davy které proudí dovnitř a ven vám to prostě neumožní... A obecně všechny texty, které najdete v rámci výstavy jsou jednotvárné, obsahující opakujícíc se informace, jen trochu jinak řečeno, takže ty další už ani nemáte chuť číst.

Videa, která jsou promítáná na plazmách jsou jen do počtu, jako že aby tam bylo něco audiovizuálního, protože žádné informace si z nich neodnesete. Navíc jsou jednojazyčné, v angličtině. Zvuk je úplně ztlumen, titulky nepokrývají všechno mluvené slovo. Tedy jako by videa nebyla.

Opravdu rády bychom věděly, kolik času věnoval kurátor přípravě tak mediálně masírované výstavy. V prosklených vitrínách máte vždy několikery boty, pod nimi je velice stručný a nicneříkající popisek (název bot, rok výroby a z čeho jsou). Nás by třeba zajímalo, pro koho byly ušity, která celebrita je nosila, čím se umělec inspiroval při tvorbě konkrétních bot. To, že jsou ze semiše a z roku 2006 přece nikoho nezajímá a materiál každý pozná... Když jsme se tomu nahlas divily, co to je za popisky, že si vlastně z toho nic neodneseme za poznatky, tak nám nějaká paní z davu vysvětlila, že je to všechno na internetu. "Ahaaa, no tak to jsme nemusely, utrácet bezmála šest stovek a mohly jsme si vše přečíst zadarmo z tepla domova," smáli jsme se.

Škoda! A tak hezká výstava by to mohla být, kdyby se na ní nechtěly rížovat jen zlaťáky.