Kostarika | Tamarindo - narozeninové překvapení
- Eri Salcmann
- 13. 6. 2018
- Minut čtení: 2

Mých několik posledních narozenin stálo za starou Belu, ale letos mě čekalo překvapení. Pirát z Karibiku už dávno pochopil, že cestování mě dělá šťastnou a tak se rozhodl ukázat mi další tvář Kostariky. Tentokrát jsem vyrazili směr Nicaragua.
Městečko Tamarindo leží 150 km od hranic a je úplně jiné než Jaco, kde jsme trávili většinu času. Malebné plážové městečko nabízí kromě úžasného koupání i velmi pestrý noční život. Skvělé restaurace, kluby, krásné obchůdky, kavárničky, hotýlky, resorty, promenáda, bary, pouliční umělci… jak stvořené pro zhýčkaného cestovatele, ale bez návalu turistů.
Uvolněná surfařská atmosféra byla cítit ve vzduchu jen co jsme do městečka přijeli. První, na co jsme narazili, byl místní market s nádherným tropickým ovocem a zeleninou, ale pak už honem do hotelu. Cala Luna Boutique Hotel & Villas nabízí malé bungalovy uprostřed rozlehlé jungle zahrady, ve zkratce ‘soukromí s luxusem’. Ale tím náš výlet pouze začal. Než jsem se stačila rozkoukat, už jsme jeli na večeři a jak jinak s pirátem, než na mořské plody, kde mají i Prosecco. Oba jsme se nezaujatě shodli, že restaurace Pangas Beach Club byla špičková volba a když na mě číšník začal mluvit česky, to už jsem se smála jako o život. Dortíček na závěr a hurá do víru noci;)
konečně klub kde mají fotbálek, hrají normální hudbu, holky nejsou jen prostitutky, prostě atmosféra, jak má být. Městečko, kde se kvalitně zabavíte ve dne i v noci. A na závěr večera mi pirát utrhl květ z palmy, jehož aroma je součástí voňavky channel.
V Tamarindu jsme se poflakovali ještě jeden den, relax atmosféra nás oba uchvátila a navíc do našeho bungalovu začali na sváču chodit mývalové. Další den jsme se podél pobřeží, opět po prašné cestě, přesunuli do městečka Nosara. Courali jsme se celý den, hledali vyhlídky, utajené pláže, prostě prozkoumávali pobřeží a do města dojeli až za tmy a v dešti... a jelikož jsme jeli na blint, nebylo v těhle podmínkách nejjednoduší najít bydlení. Přesně i tohle je cestování, to napětí do poslední chvíle, které vždycky dopadne přesně tak, jak má. A zadařilo se, přespali jsme v hostelu asi minutu od pláže, kde se po pergolele vinuly zvláštní rostliny s ještě zvláštnějšími květy. A byl to Passionfruit, česky mučenka (máte ji vyfocenou v galerii a sami posuďte jak divný květ to je). Ráno koupačka a zase průzkum okolí. Dlouhé pláže, křišťálová voda, spoustu surfačů i zvířat a nakonec večeře při západu slunce.
Měla jsem nádherné narozeniny a objevila další tvář Kostariky, tak na zdraví....
Comments